Slovníček pojmů

Platforma třetí generace. Formát souborů pro video nahrané mobilním telefonem.

Poměr stran širokoúhlého televizoru.

Viz Dolby Digital.

Hardware, který převádí analogový zvukový signál nebo video signál na digitální signál, který lze zpracovat pomocí počítače.

Patice akcelerovaného grafického portu. Konektor na základní desce počítače, určený pro kartu GPU. Viz GPU.

Nežádoucí roztřepený nebo zubatý vzhled šikmých čar v obraze, grafice či textu.

Kanál, v němž se ukládá podklad (rovněž nazývaný maska) definující průhledné oblasti počítačové grafiky nebo klipu. Informace o barvách se ukládají do tří barevných kanálů pro červenou, zelenou a modrou barvu (RGB). Viz také kanál.

Video složené ze spojitého elektrického signálu. Většina televizorů a videorekordérů jsou analogová video zařízení. Aby bylo možné analogové video ukládat a zpracovávat v počítači, musí být převedeno na digitální video.

Vyhlazení okrajů v obraze, grafice či textu. Vyhlazené okraje vypadají zblízka rozostřené, ale při pohledu z běžné vzdálenosti se jeví hladké. Vyhlazení je důležité při práci s grafikou vysoké kvality určenou k vysílání.

Deformace obrazového nebo zvukového signálu. U digitálního videa mohou artefakty vznikat následkem přetížení vstupního zařízení příliš velkým množstvím signálu, nebo nadměrné či nesprávné komprese.

Poměr šířky a výšky obrazu. Standardní obrazovka má například poměr stran 4:3. Většina filmů používá protáhlejší poměr stran 16:9. Viz také širokoúhlý.

Viz J střih.

Počet vzorků pořízených za sekundu pro digitální reprodukci zvuku. Čím je vzorkovací kmitočet vyšší, tím vyšší je i kvalita digitálního zvuku. Rychlost 44 100 vzorků za sekundu vytvoří zvuk v kvalitě disků CD a zachytí rozsah lidského sluchu.

Audio Video Interleave. Standardní nekomprimovaný formát video souborů na platformě Microsoft® Windows®.®

Elektronické zařízení, které převádí analogové video signály na digitální video signály. Porovnejte s položkou konvertor DV-AV.

V digitální grafice a videu bitová hloubka udává počet barev, které může obraz zobrazit. Vysoce kontrastní černobílý obraz (bez šedých odstínů) má hloubku 1 bit, což znamená, že může být vypnutý nebo zapnutý, černý nebo bílý. S rostoucí bitovou hloubkou je k dispozici více barev. Barva s hloubkou 24 bitů umožňuje zobrazení milionů barev.

Podobně u digitálního zvuku bitová hloubka značí počet bitů na vzorek. Čím vyšší je jejich počet, tím vyšší je kvalita zvuku.

Grafický obraz složený z jednotlivých obrazových bodů, z nichž každý má hodnoty definující jeho jas a barvu.

Formát optického disku, jehož úložná kapacita je pětkrát vyšší než kapacita disků DVD. Může uložit 25 GB na jednovrstvý disk nebo 50 GB na dvouvrstvý disk. Jeho název pochází od modro-fialového laseru, který používá (na rozdíl od červeného laseru používaného ostatními optickými disky).

Viz klíčování.

Digitální videokamera – tj. zařízení, které zaznamenává série souvislých obrazů a generuje signál k zobrazení či přenosu videozáznamu.

Proces převádění zdrojového videa z videokamery nebo z kazetového videorekordéru do počítače. Je-li zdrojové video analogové, proces zachytávání je převede na digitální.

Někdy zvaná videokarta. Karta instalovaná v počítači a použitá k digitalizaci videa. Nebo zařízení (u již zdigitalizovaného videa), které přenese soubor na pevný disk.

Uchovává informace o barvě pro počítačovou grafiku. Každá grafika obsahuje tři samostatné kanály (červený, zelený a modrý), které lze upravovat nezávisle na sobě. Lze přidat další kanály, zvané alfa kanály, k definování průhledných oblastí.

Zkráceně chrominance.

Efekt videa, který odstraní oblast určité barvy. Tento efekt se často používá při zpravodajství k vložení povětrnostní mapy za meteorologa.

Informace o barvách ve video signálu, které zahrnují odstín (fázový úhel) a sytost (amplitudu).

Běžně používaný kodek sloužící ke kompresi video souborů na discích CD-ROM. Kodek Cinepak nabízí časovou a prostorovou kompresi a omezení rychlosti přenosu dat.

Digitalizovaná nebo zachycená část videa, zvuku nebo obojího.

Zkráceně kompresor/dekompresor. Zařízení nebo program, jež pomocí algoritmu komprimuje video soubory a zvukové soubory, čímž usnadňuje jejich zpracování a ukládání, a dekomprimuje soubory pro přehrávání. Běžné kodeky převádí analogové video signály na komprimované digitální video soubory (např. MPEG) nebo analogové zvukové signály na digitální zvukové soubory (např. RealAudio®). Viz také komprese.

Viz pruhy barev NTSC.

Proces úpravy barvy videa, zejména pokud bylo natočeno za méně příznivých podmínek, např. za nízkého osvětlení.

Proces zkombinování obrazů k dosažení výsledného „složeného“ obrazu.

Proces zmenšování objemu dat (např. ve zvukovém nebo video souboru) do formy, která zabírá méně místa.

V aplikaci Adobe Premiere Elements šedý ukazatel s červenou čárou v zobrazení Časová osa a Vlastnosti a šedý ukazatel s šedou čárou v zobrazení Monitor. Přetažením tohoto ukazatele lze procházet klipy a rozpoznávat určité snímky.

Nejjednodušší typ přechodu, kdy za posledním snímkem jednoho klipu následuje první snímek druhého klipu.

Znamená Digital 1 – formát digitálního videa s poměrem stran snímku 4:3 a poměrem stran obrazových bodů 0,9:1. Obrazové body formátu D1 jsou obdélníkové, na rozdíl od analogových obrazových bodů, které jsou čtvercové. D1 je mezinárodní televizní standard: D1-NTSC používá velikost snímku 720 x 486 obr. bodů a D1-PAL používá velikost snímku 720 x 576 obr. bodů. Viz také digitální video a záznam s čtvercovými obr. body.

Množství dat přesunutých za určitou dobu (např. 10 MB za sekundu). Často popisuje schopnost pevného disku načíst a doručit informace.

Rozdělit kódovaný video signál na samostatné komponenty. Viz také kódování.

Odstranění artefaktů vyplývajících z prokládaného videa. Viz také prokládání.

Video sestávající z binárního signálu, zakódované jako soubor nul a jedniček. Všechna data zpracovávaná počítačem musí být digitální, proto je nutné analogové video nejprve převést na digitální video, aby je bylo možné upravovat v počítači. Viz také analogové video, konvertor AV-DV a konvertor DV-AV.

Převod analogového videa nebo zvuku do digitální podoby.

Prolnutí z jednoho klipu do druhého.

Střídavé použití barev sousedních obrazových bodů k dosažení přibližné prostřední barvy. (Například zobrazení sousedních modrých a žlutých obr. bodů k dosažení přibližné zelené barvy.) Pomocí rozkladu mohou monitory vytvářet přibližné barvy, které neumí zobrazit.

Standardní ztrátový zvukový formát pro video DVD. Podporuje monofonní a stereofonní zvuk, ale nejčastěji se používá ke kompresi prostorového zvuku 5.1 pomocí kodeku AC-3. See also ztrátový.

Nastavení časového kódu, při němž dochází ke ztrátě určitých snímků za účelem kompenzace nestejnoměrného formátu 29,97 snímků za sekundu barevného videa. Časový kód se ztrátou snímků (DF) je kritický v aplikacích určených pro vysílání. Viz také bez ztráty snímků a vypuštěné snímky.

Místo na magnetické pásce, kde chybí informace. Příčinou výpadků může být prach, nadměrné používání nebo fyzické poškození. Mohou způsobit nepravidelné blikání barevných obr. bodů v poškozených snímcích. Výpadkům lze zamezit pravidelným čištěním videokamery pomocí čisticí pásky.

Chybějící snímky ztracené během procesu digitalizace nebo zachytávání videa. Ztrátu snímků může způsobit pevný disk s nízkou přenosovou rychlostí dat.

Elektronické zařízení, které převádí digitální video signály na analogové video signály. Porovnejte s položkou konvertor AV-DV.

Digitální televize. Občas se používá k označení videa v počítači.

Všeobecně odkazuje na digitální video, ale také označuje typ komprese používané systémy a formáty DV. Termín DV rovněž popisuje páskovou kazetu používanou v digitálních videokamerách a kazetových videorekordérech.

Vstup DV na videokameře.

Schopnost umožňující videokamerám DV přenos videa pomocí portu USB 2.0.

Zkratka pro Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc. Disky DVD vypadají stejně jako disky CD, ale mají mnohem větší úložnou kapacitu – více než dostatečnou pro celovečerní film komprimovaný pomocí kodeku MPEG-2. Disky DVD je možné přehrávat pouze ve speciálních jednotkách.

Vypalovačky disků DVD podporují jeden či více z následujících formátů disků: DVD-R, DVD-RW, DVD+R, DVD+RW, DVD+R DL a DVD-R DL. (Poznámka: -R a +R se liší, stejně jako -RW a +RW.) Disky typu R umožňují jediné nahrání. Na disky typu RW lze nahrávat opakovaně. Disky DL jsou dvouvrstvé. K dosažení širší kompatibility používejte disky typu R – některé přehrávače disků DVD neumí číst disky typu RW.

Viz značky.

Systém časového kódu vytvořený Evropskou vysílací unií (EBU) a založený na video signálech SECAM nebo PAL.

Sloučení jednotlivých video signálů (např. červeného, zeleného a modrého) do kombinovaného signálu, nebo převedení video souboru na jiný formát pomocí kodeku.

Federální komunikační komise, úřad regulující vysílací standardy pro rádia a televize v USA.

Sady střídajících se vodorovných řádků, jež na televizní obrazovce tvoří prokládaný obraz. Kompletní televizní snímek je tvořen dvěma půlsnímky: liché řádky jednoho půlsnímku jsou prokládány sudými řádky druhého půlsnímku. Viz také prokládání.

Konečná video produkce složená z vysoce kvalitních klipů, připravená k exportu na vybrané médium pro distribuci. Porovnejte s položkou hrubý sestřih.

Obchodní název společnosti Apple® Computer pro standard IEEE 1394

Snímky za sekundu – standard pro měření rychlosti přehrávání videa. Při rychlosti 15 fps a nižší je lidské oko schopno zaznamenat jednotlivé snímky, takže video se jeví trhané.

Jednotlivý statický obraz v řadě obrazů, které při zobrazení v rychlém sledu tvoří iluzi pohybu. Čím více snímků za sekundu (fps) je zobrazeno, tím plynulejší je pohyb.

Počet snímků za sekundu zobrazených při přehrávání.

Viz fps.

Počet kmitů zvuku za sekundu vyjádřený v jednotkách hertz (Hz). Kmitočet určuje výšku zvuku.

Rozsah hodnot barev nebo jasu povolených pro video signál. Hodnoty překračující gamut mohou způsobit zkreslení.

Řada vizuálních tónů v rozsahu od skutečné černé po skutečnou bílou. Ve video aplikacích jsou stupně šedi obvykle vyjádřeny v 10 stupních.

Grafický procesor. Mikroprocesor s vestavěnými schopnostmi pro efektivnější zpracování trojrozměrné grafiky než CPU (centrální procesorová jednotka).

Televize s vysokým rozlišením. Formát vysílání, který umožňuje vyšší rozlišení signálu než tradiční formáty NTSC, PAL a SECAM.

Video s vysokým rozlišením. Formát používaný k záznamu dat v kvalitě HDTV pomocí videokamer.

Rozdíl mezi barvami (např. červená, žlutá a modrá). Bílé, černé a šedé tóny nejsou považovány za odstíny.

Standard rozhraní, který umožňuje přímé přenášení DV mezi zařízeními, např. videokamerou DV a počítačem. Standard IEEE 1394 rovněž popisuje kabely a konektory využívající tento standard. Nazývá se také FireWire nebo i.LINK. Viz také USB.

Obchodní název společnosti Sony® pro standard IEEE 1394.

Rovněž zvaný elektronický stabilizátor obrazu. Technika sloužící k odstranění pohybu způsobeného otřesy fotoaparátu.

Schéma komprese (např. MPEG), které zmenšuje množství informací o videu tím, že ukládá pouze rozdíly mezi určitým snímkem a snímky, které mu předchází.

Systém vyvinutý pro první televize a dosud používaný u standardních televizních obrazovek. Elektronový paprsek osvětluje fosforovou vrstvu uvnitř obrazovky, přičemž nejprve vykresluje sudé a následně liché vodorovné řádky přes obrazovku. V okamžiku, kdy sudé řádky pohasínají, jsou osvětleny liché řádky. Tyto prokládané půlsnímky vnímáme jako kompletní obrazy.

Metoda určení nových datových bodů mezi známými datovými body.

Střih, při němž zvuk začne dříve než video, což videu dodá dramatický úvod. Označován také jako předsazení zvuku.

Joint Photographic Experts Group. Také formát souborů definovaný touto skupinou ke kompresi statických obrazů. Protože video je sled statických obrazů, lze pomocí komprese JPEG komprimovat video. Viz také MJPEG.

Metoda vytvoření průhlednosti, např. klíčování modré neboli klíčování chroma.

Počáteční a konečný bod animovaných efektů. Aplikace Adobe Premiere Elements automaticky vygeneruje snímky mezi klíčovými snímky pro vytvoření plynulého pohybu. Viz také interpolace a doplnění snímků.

Nahrazení části televizního obrazu videem z jiného obrazu. Rovněž zvané klíčování modré. Viz také klíčování chroma.

Střih, při kterém video skončí dříve než zvuk, což slouží jako jemný přechod od jedné scény ke druhé. Chcete-li v okně Časová osa provést L střih, podržte klávesu Alt a přetáhněte pravý okraj videa doleva. Výsledek bude vypadat jako písmeno L.

Technika používaná k zachování původního poměru stran filmu při přehrávání na televizoru. Režim letterbox přidá na horní a spodní okraj obrazovky černý pruh.

Schéma komprese, které neovlivňuje kvalitu signálu, např. převádění DV prostřednictvím připojení IEEE 1394.

Schéma komprese, které zhoršuje kvalitu. Ztrátové algoritmy komprimují digitální data odstraněním dat méně citlivých pro lidské oko a poskytují nejvyšší možné poměry komprese.

Efekt kombinovaných hodnot jasu a kontrastu.

Metoda vytváření filmů sloučením tradiční výroby filmů, animace a technologie virtuálních trojrozměrných her. Termín Machinima vznikl spojením slov „machine-cinema“ (počítač-kino/film) nebo „machine-animation“ (počítač-animace).

Značky disků DVD označují kapitoly, scény a body zastavení pro nabídku disku DVD. V aplikaci Premiere Elements se značky DVD rovněž nazývají značky scén. Značky klipu označují důležitá místa v klipu. Značky časové osy označují scény, umístění titulků či jiná důležitá místa v celém filmu. Značky klipu a časové osy slouží k umísťování a oříznutí klipů.

Viz podklad.

Průhledná oblast snímku, obvykle definovaná grafickým tvarem nebo modrým pozadím. Rovněž zvaná maska.

Musical Instrument Digital Interface. Standard používaný ke sdílení dat mezi elektronickými hudebními nástroji a počítačem.

Časová osa zobrazená ve spodní části panelu Monitor při zobrazení panelu Osa scény. (Viz také časová osa.)

Motion JPEG. Standard komprese sloužící k převedení jednotlivých snímků videa do komprimovaného obrazu JPEG. Formát MJPEG se nejlépe hodí pro video ve vysílací kvalitě a je vhodnější než formát MPEG pro záznamy obsahujících spoustu pohybu. Viz také MPEG.

Nabídka disku DVD, která má na pozadí pohyblivý obraz místo statického, animovaná tlačítka nebo obojí.

MPEG-1 Audio Layer 3. Standard komprese i formát souboru digitálního zvuku.

Motion Pictures Expert Group. Rovněž typ komprese a formát videa. Na rozdíl od komprese JPEG, kde se komprimují jednotlivé snímky, komprese MPEG vypočte a zakóduje pouze rozdíl mezi určitým snímkem a snímkem, který mu předchází.

Standard komprese používaný k převádění analogového videa pro použití v digitálních aplikacích. Byl koncipován k poskytování videa blížícího se vysílací kvalitě s použitím mechaniky CD-ROM se standardní rychlostí. Kompresní poměr je přibližně 100:1.

Rozšíření standardu MPEG-1. Byl navržen, aby vyhovoval požadavkům televizních studií. MPEG-2 je video ve vysílací kvalitě, jaké se vyskytuje na discích DVD, a k jeho přehrávání je nutný dekodér.

Tento standard byl vyvinutý pro HDTV, ale bylo od něho upuštěno po zjištění, že požadavky HDTV dostatečně splňuje standard MPEG-2. Často se zaměňuje se standardem MP3.

Staví na předchozích standardech MPEG a přidává podporu pro streamované video a vylepšená schémata komprese. Často se používá pro podcasting.

Odkazuje na střih původně zachycených klipů (DV i HDV) v jejich původní, nekomprimované kvalitě.

Rozsah šedých odstínů od černé po bílou, jež nemají žádnou barvu. U oblastí s neutrálními barvami jsou hodnoty RGB stejné.

Zkreslení zvukového signálu nebo video signálu, obvykle způsobené rušením.

Redukce šumu během záznamu nebo přehrávání.

Metoda časového kódu, která používá rychlost snímků barevné televize 29,97 fps. Časový kód bez ztráty snímků je upřednostňován u aplikací neurčených pro televizní vysílání a u většiny levnějších formátů video kazet. Porovnejte s položkou se ztrátou snímků.

Střih videa a zvuku na počítači za použití náhodného přístupu, umožňující úpravy v kterémkoliv místě na časové ose. Naproti tomu tradiční editory video pásek jsou lineární, protože požadují střih videa v dané posloupnosti, od začátku do konce.

National Television Standards Committee. Standard pro přenos barevné televize používaný v Severní Americe, Japonsku, Střední Americe a v některých státech Jižní Ameriky. Standard NTSC zahrnuje prokládané zobrazení s 60 půlsnímky za sekundu rychlostí 29,97 snímků za sekundu (fps).

Vzor osmi stejně širokých barevných pruhů používaných ke kontrole přenosových vysílacích cest, kvality záznamu, kvality přehrávání a seřízení monitoru.

Prokládaný červený, zelený a modrý video signál, který splňuje standardy NTSC a představuje základní barvy obrazu.

Sestavení hrubého sestřihu pomocí klipů nízké kvality a následné vytvoření konečného sestřihu s vysoce kvalitními klipy, obvykle ve vyspělejším systému pro střih, než jaký byl použit pro hrubý sestřih.

Provádění veškerých úprav (včetně hrubého sestřihu) se stejnými klipy, které budou použity k vytvoření konečného sestřihu.

Phase Alternating Line. Televizní standard používaný ve většině evropských a jihoamerických zemí. Standard PAL zahrnuje prokládané zobrazení s 50 půlsnímky za sekundu rychlostí 25 snímků za sekundu.

Patice pro připojení rozšiřovacích karet nacházející se ve většině počítačů. Většina zachytávacích videokaret vyžaduje patici PCI.

Soubor vyrovnávací paměti, který obsahuje obraz grafické křivky průběhu zvuku ve zvukovém souboru. Pomocí souborů časového průběhu zvuku může program otevřít, uložit a zpracovat zvukové soubory rychleji, protože nemusí při každém otevření nebo zobrazení zvukového souboru znovu načítat data časového průběhu vlny. Soubory časového průběhu zvuku (*.pk) lze odstranit, aniž by to ovlivnilo původní zvukové soubory.

Označení pro obrazový prvek, nejmenší jednotku zobrazení na monitoru počítače – bod určité barvy a intenzity světla. Grafické programy používají čtvercové obrazové body. Nicméně obrazové body standardů videa NTSC a PAL jsou obdélníkové, proto bude počítačová grafika zobrazená na televizní obrazovce deformovaná (např. kruh bude vypadat jako elipsa), pokud nebude poměr stran grafiky upraven pro video.

V trojrozměrné grafice se jedná o program, pomocí něhož jednotka GPU vykresluje intenzitu a barvu jednotlivých obr. bodů a vytváří tak reálně vyhlížející povrchy. (Některé jednotky GPU funkce pixel shader nepodporují.) Funkce pixel shader se běžně používají při vytváření grafiky počítačových her.

Softwarový modul, který může rozšířit funkce softwarové aplikace. V aplikaci Adobe Premiere Elements lze například pomocí zásuvných modulů VST přidat zvukové efekty.

Přenášení zvukových souborů nebo video souborů do mobilních zařízení přes internet.

Jeden snímek klipu vybraný jako miniatura k označení obsahu klipu.

Soubory, v nichž jsou uloženy informace o stopách a efektech použitých v projektu. Náhledové soubory se vytvářejí během procesu vykreslení a ukládají se na pevný disk. Šetří čas při konečném exportu filmu, protože aplikace pro střih videa může použít informace z náhledových souborů a nemusí znovu vykreslovat klipy.

Záznam souboru digitálního videa na video kazetu.

Přednastavená sada hodnot, které lze použít pro nastavení projektu.

Formát společnosti Apple Computer pro video, zvuk a trojrozměrná média.

Mřížka obrazových bodů tvořící obraz na obrazovce televizoru nebo počítače.

Původní, neupravený film nebo video záznam, který dosud nebyl změněn.

Okamžité zpracování dat. U videa reálný čas odkazuje na efekty a přechody, které lze přehrávat bez přerušení procesu vykreslení.

Funkce disků DVD omezující přehrávání disku na přehrávače v určité oblasti.

Proces aplikace úprav, efektů a přechodů na snímky videa.

Počet obrazových bodů v každém snímku videa (např. 640 x 480). Jsou-li ostatní parametry stejné, bude mít vyšší rozlišení za následek lepší kvalitu obrazu.

Červená, zelená, modrá. Tři základní barvy, které se používají k zobrazení barev na monitoru počítače nebo na televizní obrazovce.

Automatický pohyb klipů dopředu a dozadu na časové ose v závislosti na vložených a odstraněných klipech.

Automatická změna doby trvání sousedního klipu při vložení nebo vyjmutí klipu, nebo při změně délky klipu.

Předběžná verze výstupního videa obvykle sestavená z klipů, které mají nižší kvalitu než klipy používané pro konečný sestřih.

U digitálního zvuku se jedná o počet vzorků za sekundu. Čím vyšší je jejich počet, tím vyšší je kvalita zvuku.

Síla nebo čistota barvy. Sytost představuje množství šedi v poměru k odstínu a měří se v procentech od 0 % (šedá) do 100 % (plně nasycená barva).

Automatická detekce změn ve scénách ve videoklipech. Detekci scén lze použít při zachytávání videa (nikoliv však při zachytávání HDV), nebo ji lze použít u již zachycených klipů. Aplikace Premiere Elements podporuje detekci scén na základě obrazu.

Viz značky.

Ukazuje vizuální rozvržení mediálních klipů, ve kterém je možné klipy rychle uspořádat, a také přidat titulky, přechody a efekty.

Převíjení zvukového a video materiálu dopředu a dozadu během přehrávání náhledu.

Systeme Electronique Couleur Avec Memoire, televizní formát používaný zejména ve východní Evropě, Rusku a Africe. V těchto zemích podporuje televize oba standardy SECAM i PAL, ale videokamery DV a přehrávače DVD používají pouze standard PAL. Proto je vhodné, aby uživatelé aplikace Adobe Premiere Elements v těchto zemích používali přednastavení standardu PAL pro projekty a disky DVD.

Poměr šumu k požadovanému video signálu nebo zvukovému signálu, vyjádřený v decibelech (dB). Čím vyšší je tato hodnota, tím je obraz a zvuk jasnější.

Funkce střihu, která upraví pouze koncový bod předchozího klipu a počáteční bod následujícího klipu, aniž by to mělo vliv na prostřední klip nebo dobu trvání programu. Porjnejte s položkou střih s posunutím obsahu.

Funkce střihu, která upraví pouze koncový a počáteční bod klipu, aniž by to mělo vliv na sousední klipy nebo dobu trvání programu. Compare to střih s posunutím polohy.

Viz poměr signálu k šumu (S/N)

Náhodný šum na obrazovce videa, který je často způsoben znečištěnou hlavou videokazety nebo špatným příjmem televize.

Nezpracované, neupravené video, které bylo zaznamenáno kamerou.

Metoda komprese, která sníží množství dat obsažených v jednom snímku videa tím, že určí oblasti s podobnými barvami a odstraní nadbytečné opakování. Viz také kodek.

Speciální efekt, který zobrazuje dvě nebo více scén současně v různých částech obrazovky.

Záznam s poměrem stran obrazových bodů 1:1, obvykle analogové video. Počítačová grafika má většinou poměr stran obr. bodů 1:1. Viz také D1.

Jeden snímek videa opakující se tak, že se zdá, že se v něm nevyskytuje žádný pohyb.

Řada obrazů představujících jednotlivé klipy ve filmu. Můžete změnit pořadí těchto obrazů, a tím změnit pořadí, ve kterém se budou klipy přehrávat. V aplikaci Adobe Premiere Elements se úpravy pomocí obrázkového scénáře provádějí na panelu Osa scény. (See Panel Osa scény - přehled.)

Nejčastější střih; po sobě jdoucí klipy jsou v okně Časová osa umístěné jeden za druhým. Normální střihy jsou vhodnější než přechody, kdy jsou scény podobné a střihy nemají být patrné.

Proces přehrávání videa z internetu během přijímání místo toho, aby bylo nutné čekat na stažení celého souboru a teprve potom spustit přehrávání.

Příprava pásky ke střihu provedením záznamu video signálu (např. černého) s kontrolní stopou a časovým kódem k zajištění správného přehrávání. Označuje se také jako black stripe (černá páska).

Kombinování obrazů, kde jedna či více vrstev zahrnuje průhlednost. Viz také skládání

Super-Video. Technologie používaná k přenosu videa rozdělením informací o videu do dvou samostatných signálů: jednoho pro světlost (jas) a jednoho pro chrominanci (barva).

Metoda komprese, která identifikuje podobné oblasti ve snímcích videa a odstraní nadbytečné opakování. Viz také kodek.

Formát času, který měří video v hodinách, minutách, sekundách a snímcích (např. 1:20:24:09), což umožňuje provádění přesných úprav. Viz také se ztrátou snímků a bez ztráty snímků.

Grafický element v programu pro střih videa, na němž se skládají videoklipy, zvukové a grafické klipy. (Viz také miniaturní časová osa

Převedení souboru z jednoho formátu souboru do druhého, tj. opakované kódování dat.

Změna polohy objektů (např. textu nebo grafiky) jejich posunutím, otočením, zarovnáním nebo rozdělením.

Změna ve videu od jednoho klipu k druhému. Tyto vizuální změny často zahrnují efekty, v nichž se elementy jednoho klipu prolnou s elementy druhého klipu.

Procento krytí video klipu nebo elementu.

Odstranění snímků ze začátku, střední části či konce klipu.

Funkce, která vyplní snímky mezi dvěma obrazy, aby pohyb vypadal plynulejší. Viz také klíčové snímky

Nezpracované digitalizované video zobrazené nebo uložené v původní velikosti.

Universal Serial Bus. Standard rozhraní, který umožňuje použití technologie Plug and Play, kdy lze k počítači přidat nové zařízení, aniž by bylo nutné instalovat kartu adaptéru nebo konfigurovat další elementy. Viz také IEEE 1394

V trojrozměrné grafice se jedná o program, pomocí něhož jednotka GPU reálně vykresluje efekty vzhledem k pozici objektu v prostoru. (Některé jednotky GPU funkce vertex shader nepodporují.) Funkce vertex shader se běžně používají při vytváření grafiky počítačových her.

Viz zachytávací karta

Standard, který určuje způsob záznamu video signálu na video pásku. K těmto standardům patří DV, 8-mm, Beta a VHS.

DVD Video Object. Formát VOB se běžně používá k distribuci filmů na discích DVD, kdy se video, zvuk, streamy titulků a obsah nabídek zkombinuje do jediného souboru. Stream videa je obvykle ve formátu MPEG-2.

Jakýkoli poměr stran filmu a videa širší, než je standardní formát 4:3. Dříve se tento výraz používal k označení širokoúhlých formátů filmu, nyní obvykle odkazuje na formát 16:9, z něhož se stal standardní širokoúhlý formát pro disky DVD, protože jde o poměr stran určený pro HDTV.

Posun ohniska kamery během natáčení buďto blíže k objektu, nebo dále od něj.