Aplikování barev do kresby je v aplikaci Adobe Illustrator běžná úloha, která vyžaduje určitou znalost barevných modelů a barevných režimů. Při aplikování barev do kresby berte v úvahu konečné médium, ve kterém bude kresba publikována, abyste mohli použít správný barevný model a definice barev. V aplikaci Illustrator můžete při práci s barvami snadno experimentovat s použitím mnohostranně použitelného panelu Vzorník, panelu Výběr barev a dialogového okna Upravit barvy/Přebarvit kresbu.

Barevné modely popisují barvy, které vidíme a se kterými pracujeme v digitálních grafikách. Každý barevný model, jako je RGB, CMYK nebo HSB, představuje jinou metodu popisu a klasifikace barev. Barevné modely využívají pro reprezentaci viditelného spektra barev číselné hodnoty. Barevný prostor je variantou barevného modelu a má specifický gamut (neboli rozsah) barev. Například v rámci barevného modelu RGB existuje mnoho různých barevných prostorů: Adobe® RGB, sRGB a Apple® RGB. Přestože každý z těchto barevných prostorů definuje barvy s použitím stejných tří os (R, G a B), jejich gamuty jsou rozdílné.

O barvách v digitálních grafikách

K popisu barev, které vidíme a se kterými pracujeme v digitálních grafikách, se používají barevné modely. Každý barevný model, jako je RGB, CMYK nebo HSB, představuje jinou metodu popisu a klasifikace barev. Barevné modely využívají pro reprezentaci viditelného spektra barev číselné hodnoty. Barevný prostor je variantou barevného modelu a má specifický gamut (neboli rozsah) barev. Například v rámci barevného modelu RGB existuje mnoho různých barevných prostorů: Adobe® RGB, sRGB a Apple® RGB. Přestože každý z těchto barevných prostorů definuje barvy s použitím stejných tří os (R, G a B), jejich gamuty jsou rozdílné.

Při práci s barvami v grafice ve skutečnosti nastavujete číselné hodnoty v souboru. Je snadné si určité číslo představit jako nějakou barvu, ale tyto číselné hodnoty nejsou samy o sobě absolutními barvami – mají barevný význam pouze v rámci barevného prostoru zařízení, které barvu vytváří.

Protože každé zařízení má svůj vlastní barevný prostor, dokáže reprodukovat pouze barvy ve svém gamutu. Při přenesení obrazu z jednoho zařízení na jiné se mohou barvy obrazu změnit, protože každé zařízení interpretuje hodnoty RGB nebo CMYK podle svého vlastního barevného prostoru. Například na výtisku vytištěném na stolní tiskárně nelze přesně reprodukovat všechny barvy zobrazené na monitoru. Tiskárna pracuje v barevném prostoru CMYK, zatímco monitor pracuje v barevném prostoru RGB. Jejich gamuty se navzájem liší. Některé barvy vytvářené tiskovými barvami nelze zobrazit na monitoru, a naopak některé barvy, které lze zobrazit na monitoru, nelze reprodukovat pomocí tiskových barev na papíře.

Přestože je nemožné dosáhnout naprosté shody všech barev na různých zařízeních, můžete využít správu barev, abyste zajistili, že většina barev bude stejná nebo alespoň natolik podobná, aby vypadaly shodně.

Barevné modely RGB, CMYK, HSB a Lab

RGB

Velkou část viditelného spektra lze reprezentovat směsí červeného, zeleného a modrého (RGB) barevného světla v různých poměrech a intenzitách. Kde se tyto barvy překrývají, vytvářejí azurovou, purpurovou a žlutou.

RGB barvy se nazývají aditivní barvy. Složením barev R, G a B se vytvoří bílá – to znamená, že veškeré světlo se odrazí zpět do oka. Aditivní barvy se používají při osvětlování, v televizi a v počítačových monitorech. Například váš monitor vytváří barvy vyzařováním světla červeným, zeleným a modrým luminoforem.

Aditivní barvy (RGB)
Aditivní barvy (RGB)

A. Červená B. Zelená C. Modrá 

Můžete pracovat s barevnými hodnotami s použitím barevného režimu RGB, který je založen na barevném modelu RGB. V režimu RGB může mít každá ze složek RGB hodnotu v rozsahu od 0 (černá) do 255 (bílá). Například jasně červená barva může mít hodnotu R 246, hodnotu G 20 a hodnotu B 50. Když jsou hodnoty všech tří složek stejné, je výsledkem odstín šedé. Když je hodnota všech složek 255, je výsledkem čistá bílá; když mají všechny složky hodnotu 0, je výsledkem čistá černá.

V aplikaci Illustrator je k dispozici také upravený režim RGB, zvaný Bezpečné webové barvy RGB, který obsahuje pouze ty barvy RGB, které jsou vhodné k použití na webu.

CMYK

Zatímco v modelu RGB se používají pro vytváření barev zdroje světla, je model CMYK založen na schopnosti tiskových barev vytištěných na papíře pohlcovat světlo. Při dopadu bílého světla na průsvitné tiskové barvy se část spektra pohltí. Barva, která se nepohltí, se odráží zpět k vašemu oku.

Složením čistého azurového (C – cyan), purpurového (M – magenta) a žlutého (Y – yellow) pigmentu by měla vzniknout černá, pohlcením (odečtením) všech barev. Tyto barvy se nazývají také subtraktivní barvy. Černá tisková barva (k – black) se přidává, aby se dosáhlo lepší optické hustoty stínů. (Písmeno K se používá proto, že černá je „klíčovou“ barvou pro soutisk ostatních barev, a protože písmeno B se používá pro modrou – blue.) Kombinování těchto tiskových barev pro reprodukci barev se nazývá tisk čtyřbarevných výtažků.

Subtraktivní barvy (CMYK)
Subtraktivní barvy (CMYK)

A. Azurová B. Purpurová C. Žlutá D. Černá 

Můžete pracovat s barevnými hodnotami s použitím barevného režimu CMYK, který je založen na barevném modelu CMYK. V režimu CMYK může mít každá z výtažkových tiskových barev CMYK hodnotu v rozsahu od 0 do 100 %. Nejsvětlejším barvám jsou přiřazeny nízké hodnoty tiskových barev; tmavší barvy mají vyšší hodnoty. Například jasně červená může obsahovat 2 % azurové, 93 % purpurové, 90 % žluté a 0 % černé. V objektech CMYK jsou nízké hodnoty tiskových barev bližší k bílé a vysoké hodnoty jsou bližší k černé.

CMYK použijte při přípravě kresby, která se bude tisknout pomocí výtažkových barev.

HSB

Model HSB je založen na lidském vnímání barvy. v modelu HSB jsou všechny barvy popsány pomocí tří základních charakteristik:

Odstín

Barva odražená od objektu nebo procházející objektem. Měří se jako poloha na standardním barevném kole a vyjadřuje se ve stupních mezi 0° a 360°. Obecně se odstín označuje názvem barvy, jako je červená, oranžová nebo zelená.

Sytost

Síla nebo čistota barvy (někdy nazývaná chroma). Sytost představuje množství šedi v poměru k odstínu a měří se v procentech od 0 % (šedá) do 100 % (plně nasycená barva). Na standardním barevném kole vzrůstá sytost od středu k okrajům kola.

Jas

Relativní světlost nebo tmavost barvy, která se obvykle měří v procentech od 0 % (černá) do 100 % (bílá).

Barevný model HSB
Barevný model HSB

A. Odstín B. Sytost C. Jas 

Lab

Barevný model CIE Lab je založen na lidském vnímání barev. Je to jeden z několika barevných modelů vytvořených organizací CIE (Commission Internationale d’Eclairage), která se věnuje vytváření standardů pro všechny aspekty světla.

Číselné hodnoty v modelu Lab popisují všechny barvy, které člověk s normálním zrakem vidí. Protože Lab popisuje, jak barva vypadá, spíše než kolik určité barevné látky je potřeba pro nějaké zařízení (jako je monitor, stolní tiskárna nebo digitální fotoaparát) k vytvoření barvy, je Lab považován za barevný model nezávislý na zařízení. Systémy správy barev využívají Lab jako referenční barevný model k předvídatelnému převodu barev z jednoho barevného prostoru do jiného.

V aplikaci Illustrator můžete použít model Lab k vytváření, zobrazení a výstupu přímých barev. Nemůžete ale vytvářet dokumenty v režimu Lab.

Stupně šedi

Model Stupně šedi používá k reprezentaci objektu odstíny černé. Každý objekt ve stupních šedi má hodnotu jasu v rozsahu od 0 % (bílá) do 100 % (černá). V režimu Stupně šedi se zpravidla zobrazují obrazy vytvořené černobílými skenery nebo skenery pracujícími s odstíny šedi.

Model Stupně šedi také umožňuje převést barevnou kresbu na kvalitní černobílý obraz. V tomto případě Adobe Illustrator odstraní všechny informace o barvách z původní kresby; úrovně šedi (odstíny) převedených objektů reprezentují světlost (jas) původních objektů.

Při převodu objektů ve stupních šedi do RGB se původní hodnoty šedi jednotlivých objektů převedou na hodnoty barev. Objekt ve stupních šedi můžete také převést na objekt CMYK.

Barevné prostory a gamuty

Barevný prostor je rozsah barev ve viditelném spektru. Barevný prostor může být také variantou barevného modelu. Adobe RGB, Apple RGB a sRGB jsou příklady různých barevných prostorů založených na stejném barevném modelu.

Gamuty různých barevných prostorů
Gamuty různých barevných prostorů

A. Viditelný gamut B. Barevný prostor RGB C. Barevný prostor CMYK 

Rozsah barev patřících do nějakého barevného prostoru se nazývá gamut. Různá zařízení (monitor počítače, skener, stolní tiskárna, tiskařský stroj, digitální fotoaparát), která používáte v rámci svého pracovního postupu, pracují v různých barevných prostorech, a každé z nich s rozdílným gamutem. Některé barvy obsažené v gamutu počítačového monitoru nejsou v gamutu inkoustové tiskárny a naopak. Když nelze určitou barvu na zařízení vytvořit, považuje se za barvu mimo barevný prostor tohoto zařízení. Jinými slovy, barva je mimo gamut.

O přímých a výtažkových barvách

Barvy můžete označit buď jako přímé nebo jako výtažkové barvy – to odpovídá dvěma hlavním typům tiskových barev, používaných v komerčním tisku. V panelu Vzorník můžete identifikovat barevný typ barvy pomocí ikony, která se zobrazuje vedle názvu barvy.

Když aplikujete barvu na cesty a rámečky, berte v úvahu médium, ve kterém bude grafika publikována, a použijte nejvhodnější režim barvy.

Poznámka:

Pokud váš pracovní postup s barvami zahrnuje předávání souborů mezi různými zařízeními, měli byste používat systém správy barev (CMS), který vám pomůže zachovat a regulovat barvy v celém procesu.

O přímých barvách

Přímé barvy jsou speciální předem namíchané barvy, které se používají místo výtažkových tiskových barev nebo navíc k výtažkovým barvám, a které vyžadují vlastní tiskové desky v tiskařském stroji. Použijte přímé barvy, když je určeno pouze několik barev a rozhodující je přesnost barev. Přímé tiskové barvy mohou přesně reprodukovat i barvy, které jsou mimo gamut výtažkových barev. Přesný vzhled vytištěné přímé barvy je ale určen kombinací tiskové barvy, namíchané v komerční tiskárně, a papíru, na který je vytištěna, a ne specifikovanými barevnými hodnotami ani správou barev. Když specifikujete barevné hodnoty přímých barev, popisujete pouze simulovaný vzhled barvy na svém monitoru nebo na tiskárně se složenými barvami (s omezeními danými gamutem těchto zařízení).

Při specifikování přímých barev si pamatujte následující pravidla:

  • Abyste dostali v tištěných dokumentech co nejlepší výsledky, vyberte přímé barvy ze vzorníku knihovny barev, kterou podporuje vaše komerční tiskárna. Se softwarem se dodává několik knihoven barev.

  • Minimalizujte počet přímých barev, které použijete. Každá přímá barva, kterou vytvoříte, vygeneruje dodatečnou tiskovou desku přímé barvy pro tiskařský stroj a tím zvýší cenu tisku. Pokud si myslíte, že budete potřebovat více než čtyři barvy, uvažujte o vytištění dokumentu s použitím výtažkových barev.

  • Pokud objekt obsahuje přímé barvy a překrývá jiný objekt obsahující průhlednost, mohou se vyskytnout nežádoucí výsledky při exportu do formátu EPS, při převodu přímých barev na výtažkové barvy v tiskovém dialogovém okně nebo při vytváření barevných výtažků v jiné aplikaci než je Illustrator nebo InDesign. Pro co nejlepší výsledky použijte Náhled sloučení průhledností nebo Náhled výtažků, abyste si před vytištěním mohli prohlédnout kontrolní náhled efektu sloučení průhledností. Kromě toho můžete v aplikaci InDesign před tiskem nebo exportem převést přímé barvy na výtažkové barvy pomocí Správce tiskových barev.

  • Tiskovou desku přímé tiskové barvy můžete použít také k aplikování lesku přes určité oblasti tiskové úlohy s výtažkovými barvami. V tomto případě by vaše tisková úloha použila celkem pět tiskových barev – čtyři výtažkové barvy a jednu přímou barvu jako lesk.

O výtažkových barvách

Výtažkové barvy se tisknou pomocí kombinace čtyř standardních tiskových barev: C-azurové, M-purpurové, Y-žluté a K-černé (CMYK). Použijte výtažkové barvy, když úloha vyžaduje tolik barev, že by bylo použití jednotlivých přímých barev drahé nebo nepraktické, například při tisku barevných fotografií.

Při specifikování výtažkových barev si pamatujte následující pravidla:

  • Abyste dostali ve vysoce kvalitních tištěných dokumentech co nejlepší výsledky, určete výtažkové barvy s použitím hodnot CMYK vytištěných ve vzornících výtažkových barev, které jsou dostupné například od komerčních tiskáren.

  • Výsledné barevné hodnoty výtažkových barev jsou jejich hodnoty ve CMYK, takže když specifikujete výtažkové barvy s použitím RGB (nebo v aplikaci InDesign i Lab), tyto barevné hodnoty se při tisku barevných výtažků převedou do CMYK. Tyto převody se liší v závislosti na vašem nastavení správy barev a profilu dokumentu.

  • Neurčujte výtažkové barvy na základě toho, jak vypadají na monitoru, pokud si nejste jisti, že jste nastavili správně systém správy barev a rozumíte omezením zobrazování náhledů barev.

  • Vyhněte se použití výtažkových barev v dokumentech určených pouze pro prohlížení online, protože CMYK má menší gamut barev než typický monitor.

  • Aplikace Illustrator a InDesign umožňují specifikovat výtažkové barvy buď jako globální nebo jako neglobální. V aplikaci Illustrator globální výtažkové barvy zůstávají navázané na políčko v panelu Vzorník, takže když upravíte políčko globální výtažkové barvy, aktualizují se všechny objekty používající tuto barvu. Neglobální výtažkové barvy se v celém dokumentu automaticky neaktualizují, když upravíte barvu. Výtažkové barvy jsou standardně neglobální. Když v aplikaci InDesign aplikujete políčko na objekty, toto políčko se automaticky aplikuje jako globální výtažková barva. Neglobální políčka barev jsou nepojmenované barvy, které můžete upravovat v panelu Barvy.

Poznámka:

Rozdíl mezi globálními a neglobálními výtažkovými barvami ovlivňuje pouze způsob aplikování určité barvy na objekty, nikdy neovlivní způsob separování barev nebo jejich chování při přechodu mezi aplikacemi.

Společné používání přímých a výtažkových barev

Někdy je praktické použít výtažkové a přímé barvy ve stejné tiskové úloze. Můžete například použít jednu přímou tiskovou barvu k tisku přesné barvy firemního loga na stejných stránkách výroční zprávy, kde se reprodukují fotografie s použitím výtažkových barev. Můžete také použít tiskovou desku přímé tiskové barvy k aplikování lesku přes určité oblasti tiskové úlohy s výtažkovými barvami. V obou případech by vaše tisková úloha použila celkem pět tiskových barev – čtyři výtažkové barvy a jednu přímou barvu nebo lesk.

V aplikaci InDesign můžete spolu míchat výtažkové a přímé barvy, a tím vytvářet míchané tiskové barvy.

Srovnání barev v aplikacích InDesign a Illustrator

Adobe InDesign a Adobe Illustrator používají poněkud odlišné způsoby aplikování pojmenovaných barev. Illustrator umožňuje určit pojmenovanou barvu jako globální nebo neglobální, zatímco InDesign zachází se všemi nepojmenovanými barvami jako s neglobálními výtažkovými barvami.

Ekvivalentem aplikace InDesign pro globální barvy jsou políčka vzorníku. Políčka vzorníku usnadňují úpravy barevných schémat, aniž byste museli najít a upravit každý jednotlivý objekt. To je zejména užitečné ve standardizovaných dokumentech v produkčním prostředí, jako jsou časopisy. Protože barvy aplikace InDesign jsou navázané na políčka v panelu Vzorník, každá změna políčka barvy ovlivní všechny objekty, na které je daná barva aplikovaná.

Ekvivalentem aplikace InDesign pro neglobální vzorky jsou nepojmenované barvy. Nepojmenované barvy se neobjeví v panelu Vzorník a automaticky se neaktualizují v celém dokumentu, když barvu upravíte v panelu Barvy. Nepojmenovanou barvu ale můžete později přidat do panelu Vzorník.

Rozdíl mezi pojmenovanými a nepojmenovanými barvami ovlivňuje pouze způsob aktualizování určité barvy v dokumentu, ne způsob separování barev ani chování barev při přecházení mezi aplikacemi.

Tato práce podléhá licenci Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0 Unported License.  Na příspěvky ze služeb Twitter™ a Facebook se nevztahují podmínky licence Creative Commons.

Právní upozornění   |   Zásady ochrany osobních údajů online